Martin Malina a jeho pasekářský grunt na Horní Bečvě - V Bučkovém - Karel Jan Malina - osobní stránky

Přejít na obsah

Martin Malina a jeho pasekářský grunt na Horní Bečvě - V Bučkovém

Hlavní nabídka > Genealogie > informace k rozrodu Martina Maliny
Martinovu totožnost jako nejstaršího syna fojta Jana Maliny dokládá přímo pouze jediný matriční záznam a to záznam jeho křtu v Rožnově. Zápis sňatku není už natolik spolehlivý, neboť přináší jen holá jména bez dalších bližších údajů. Nejistotu v určení totožnosti jeho osoby poprvé směle překročil genealog Radim Jan Vašut. A vskutku mimo zjištění, že v době jeho narození nepřišel na Horní Bečvě na svět žádný jiný jeho jmenovec, naznačují jeho původ na hornobečvanském fojtství další indicie.

Nedosáhl ještě ani jedenadvaceti let, když se Martin jistě v otcově a snad i vlastním zájmu osamostatnil a opustil rodné fojtství. Ženil se 11. února 1727 s dcerou z jedné z předních pasekářských rodin v Karlovicích Annou Borákovou. Patrně s otcovským přispěním a s věnem nevěsty mohl začít samostatně hospodařit na usedlosti, o níž z té doby kvůli ztrátě nejstarší gruntovní knihy nemáme po ruce žádné informace, a proto nevíme, jakým způsobem ji Martin Malina nabyl. Pasekářský grunt, na němž usedl, se počítá mezi první tři vzdělané grunty v Bučkovém, které byly založeny na jižních a východních svazích Skalky někdy v letech 1656-1675. Podle poddanské přiznávací fase z r. 1749 a potažmo lánského rejstříku z r. 1675 byl na gruntě Martinovým předchůdcem Jiří Chuděj. Ovšem urbář panství z r. 1676 uvádí, že tentýž Jiří Chuděj odváděl plat ze dvou chalup. Zdá se, že se jednalo o usedlost, na níž v sousedství Jiřího Chuděje podle nejstaršího seznamu domů - komínů na meziříčském panství z r. 1667 setrvával Mika Chuděj. Ale protože lánský rejstřík druhou chalupu Jiřího Chuděje nezaznamenává, neshledáváme na ni přímý odkaz v poddanské přiznávací fasi z r. 1749. Přitom v té době už nepochybně samostatně existovala a byla zařazena mezi usedlosti nově vzniklé po r. 1675. Jednalo se patrně o pasekářský grunt Martina Hatlapatky (cca 1706-1774), který byl situován podél severního okraje pozemků Martina Maliny a vlastní rozlohou půdy je dokonce převyšoval až o 10 jiter. Samotná sídla Martinova a sousedního Hatlapatkova gruntu se nacházela blízko sebe a jejich pozemky se rozkládaly ve dvou souvislých pásech vedle sebe západovýchodním směrem napříč údolím. Pruh polností, luk a pastvin Malinovy usedlosti začínal na návrší širokého sedla mezi grúni Skalka a Stavinožka a z něj přes polovinu jeho východního úbočí se dále táhl dolů k potoku Bučkový a za ním pokračoval na protější straně údolí po úbočích Okruhlanky až k západnímu okraji Rališky. Naproti tomu pás půdy, přináležející k Hatlapatkovu gruntu, sahal svým východním okrajem mnohem dál až do prostoru nad nynější přehradou. Jak z pozdějších dokladů vyplývá, k usedlosti Martina Maliny patřila zřejmě i horní polovina louky Malinky, která se rozkládala od okraje lesa až k potoku Bučkový na západním úbočí Přední Okrúhlanky. Dolní polovinu louky Malinky vlastnil Martin Malina Kneblovský, jak dokládá gruntoknihovní zápis z r. 1761.

Kmotry Martinových dětí byli prostřednobečvanský fojt Jiří Závorka s manželkou. Pasekářský grunt Martin posléze odkázal až svým dvěma nejmladším synům v ceně 35 rýnských s tím, že tuto sumu mnohem převyšoval součet všech dluhů na usedlosti váznoucích. Oba bratři byli povinni je na polovic splatit a současně už nebyli vázáni vyplácet dědické podíly ostatním sourozencům. Jejich tři provdané sestry a bratři Martin a Jiří byli už za života otce poděleni kusy ze živého statku. U stanoveného výminku pro ovdovělou matku, který obnášel roli na vysetí pěti měřic ovsa, louku na fůru sena a něco ze stromoví, je zanesena zajímavá poznámka: „jak spis u fojta se vynacházející vykazuje.“ Matce přináležela třetina ze statku: dvě krávy, jedna jalůvka třeťačka, dvě ovce a jedno jalové. Se souhlasem matky a úředních zástupců z obce byla ze statku vyčleněna jedna kráva určená oběma bratrům na pomoc ke splácení dluhů. Janovi a stejně tak zatím nedospělému Kašparovi byla jako podíl ze statku určena jedna kráva, jedna jalovice, 1 ovca stará a jedno jalové. Stejnou pohledávku z dobytka u obou bratrů hospodářů měl i 22letý bratr Josef. Před ním se ovšem otevírala nejistá budoucnost, jak ze zápisu vyplývá, a žel nevíme následkem čeho. Píše se o něm, že kdyby zůstal žebrákem, budou oba bratři povinni ho dochovat až do smrti a vypravit mu pohřeb. Jestliže by ale žebrákem nezůstal a mohl se jinak živit, hospodáři mu měli vyplatit 4 rýnské, což byla třetina z 12 rýnských, odhadní ceny dvou volů třeťáků, které s gruntem oba bratři společně obdrželi. Ovšem jiný než jen pouhý křestní záznam o Josefovi už matriky nauvádějí.


Za přítomnosti fojta Jana Maliny provedený zápis v hornobečvanské grunovní knize k pasekářskému gruntu v Bučkovém po jeho zemřelém nevlastním bratru Martinu Malinovi.


Prameny:

Zemský archiv Opava, Velkostatek Valašské Meziříčí-Rožnov,
i. č. 59, fol. 200r, fol. 216r-v; inv. č. 195, fol. 219r.

MZA Brno, D1, inv. č. 54, sign. 50,
dostupné z http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/d1/docs/D0001-54.htm , el. str. 52.

MZA Brno, D2, poř. č. 50, sign. 50,
dostupné z http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/d2/docs/D0002-50.htm , el. str. 160, 312.

https://www.mza.cz/indikacniskici/
Návrat na obsah